Ten další
“Ten další” Doug Willson
Soke často zmiňuje „ten další“, jako klíčový bod, na který se zaměřit v taijutsu a v našem studiu Budo. V konceptu taijutsu je nejlepší vyjádření, jako příprava pohybu, vždy se pohybovat jeden krok před protivníkem, pro udržení rovnováhy, pro jeho vyvedení z rovnováhy a hledání uvědomování si toho, co by mohlo být dalším útokem, bez ohledu na počet útočníků.
Soke nedávno mluvil o svém pojetí detailu a já osobně věřím, že je to jedna z nejdůležitějších lekcí ve studiu stylu myšlení Hatsumi senseie. Dalo by se to říct, jako být schopen znát všechny možnosti, juppo sesho způsob myšlení je mimořádný, jeden z nejdůležitějších aspektů mistrovství v bojových uměních a v životě všeobecně. Nadto, tohle je banpen fugyo a aspekt fudoshin 不動心 nebo heijyoshin 平常心.
Soke také zašel tak daleko, že řekl, že Bujinkan by neměl být považován za ultimátní bojové umění, neboť je stylem myšlení, v němž existuje hodnota. V průběhu historie, měly všechny země a kultury své vlastní bojové styly. Bojové styly nejsou o síle, ale o stylu myšlení, v čem leží síla jednotlivcových technik a kontroly. Slyšet tohle otevřeně od Sokeho bylo inspirující a dávalo to perfektně přirozený smysl. Při svém tréninku, jsem také došel k víře, že styl Bujinkanu by neměl být považován za nadřazený, ale styl myšlení kombinovaný s volností správného pohybu je nadřazený. Cítím také, že tento aspekt více a více vyvádí z rovnováhy, čím více je „produkt“ Bujinkan“ uváděn na trh. Odpovědnost 15. Danů je o „ten další“ a jde nad rámec Bujinkanu.
V Sokeho poselství, jak ho chápu já, musíme pokračovat v našem tréninku takovou cestou, abychom stále měli na mysli to další nebo v podobném smyslu, všechny možnosti. Styl myšlení musí prostupovat všechny aspekty tréninku a života – Shinjitai.
Pokud začneme v jednoduchém kontextu fyzického tréninku, pak musíme začít základními a přirozenými pohyby z důvodů sebeobrany. Překvapuje mě, když vidím studenty, dokonce i starší studenty, pohybovat se tak, že narušují svou rovnováhu, což vyústí v to, že se dostanou do pozice, kde je jasně omezena jejich volnost a mohou být považovány za pozice nebezpečí. Toto je základní a přirozené. Musíme usilovně pozorovat naše pohyby a být co nejkritičtější, když přijde na náš vlastní trénink. Jednoduše se pohybovat touto cestou je určeno, jako správné nebo ve stylu Bujinkanu. Nezamezuje stylu myšlení „ten další“.
Styl myšlení by měl doplnit studium taijutsu a musí proniknout do vašeho života. Ti, kteří cvičí Bujinkan nejsou tvůrci válek, ale tvůrci míru. Tohle je konečným cílem podle Sokeho a jedním z klíčových důvodů pro kohokoli vybrat si věnování se tomuto konkrétnímu bojovému umění. Z toho důvodu je rozhodující trénovat pro dosažení nalezení tohoto aspektu míru, nejdříve v sobě, před tím než ho předáte dál nebo budete vyučovat. Usilování o změnu světa obětováním sebe, není cvičením sebeobrany. Musíme postihnout rovnováhu v sobě a v ostatních za účelem přípravy sebe a ostatních na „ten další“.
Tohle je možná rozsáhla odpovědnost jdoucí nad rámec ega, jak by přirozeně měla. Může být ego doopravdy omezeno nebo eliminováno? Myslím, že ne, sobeckost je lidskou přirozeností, ale je to věčný boj o udržení kontroly a rovnováhy, která umožní vytrvalost a uvědomění si „ten další“.
Bufu Ikkan-聖龍
Překlad článku https://henka.wordpress.com/2012/06/12/the-next-one/