Strategie kontroly v Bujinkanu 4
Vyhni se bez vyhýbání: Strategie kontroly v Bujinkanu 4
Když jsem naposledy zaútočil na Hatsumi Senseie, zmizel. Zůstal jsem dost zmatený. Ale Hatsumi sensei to vysvětlil takto,
“Toto je způsob kontroly. Musíš být stínem. Neuvěří tomu, že se vyhýbám.”
Další den jsem měl nějaké pochůzky v Tokiu. Místní svatyně už začaly s přípravami na svůj Nový rok. Zastavil jsem se a sledoval hranice dřeva, které bylo připraveno pro お焚き上げ otakiage vatru. Oheň umí očistit a spálit všechny problémy minulého rok.
Stále jsem přemýšlel o tom, co se stalo při včerejší lekci se Sokem. Jak mohl zmizet? To bylo to, na čem jsem se zasekl.
Přemýšlel jsem o tom, že až příště dostanu šanci, budu se opravdu hodně snažit ho zasáhnout a uvidíme, co se stane. Pokud se to bude vyvíjet špatně, rok je skoro na konci a můžu se hodit do ohně.
Při další lekci Hatsumi Sensei řekl, ať ho udeřím. Rozhodl jsem se, že teď to opravdu udělám! Opravdu jsem se snažil a on zmizel. Pak jsem tam tak jako vysel v prostoru. Cítil jsem prst (myslím, že to byl palec) velmi lehce na hřbetu ruky. A jaksi mě hodil. Řekl,
„Tento muto dori feeling je velmi důležitý. Jeden prst. Klidně jako propuštěný okolo. Tento způsob pohybu v kukan je důležitý.“
To, co Hatsumi sensei učil, bylo, jak kontrolovat. Objevil jsem mnohem později, že tento typ kontroly nepovstává ani z vyhýbání a ani z NE vyhýbání. Je skrytý někde mezi.
Hatsumi Sensei nám říkal stále dokola, „Yokeru Yokenai!“ To je dostávat se mimo cestu bez dostání se mimo cestu. Nevyhýbat se zatímco se vyhýbáte.
Je to těžké pochopit. Jasně, že nechcete být zasaženi vaším protivníkem. Pokud se neumíte vyhnout nebo stát nehybně, tak co?
Hatsumi Sensei nám dal klíč, když řekl “人間の意識からない ningen no ishiki kara nai.“ Dělej to, bez svého vlastního lidského záměru.
V tom je ten problém s vyhýbáním. Lidský záměr nebo myšlenka trvá příliš dlouho. Soke říká, „Já se nevyhýbám. Nemyslím.“
Tohle tvoří zvláštní druh vzdálenosti, která je spojená s přirozeností. Není to něco, na co přijdete sami. Pokud se snažíte dostat z cesty, nebudete schopni nic kontrolovat, protože jste soustředění.
Nechcete být zasaženi úderem nebo seknuti zbraní. Pokud se pokusíte uniknout nebo se pokusíte NE uniknout, selžete. Nezáleží na tom, jak dobří jste. Vždy je někdo lepší, rychlejší, úskočnější. Takže odpověď leží mezi vyhnutím a nevyhnutím se.
Co leží mezi tím? Spojení a zero. To je, jak Soke po dlouhou dobu vysvětloval své budo,
„Kontroluješ ho jako toto. Toto je hlavní myšlenka. Spoj tyto myšlenky. Staň se zero. Spojuj zero.“
Můžeš nalézt střední cestu mezi unikáním a neunikáním pomocí slučování s tímto univerzálním prostorem (Hatsumi Sensei říká shizento a uchuuto). Pak to nazývá 玉 gyoku nebo vejce (nevím, co to znamená, ale jestli vy ano, kontaktujte mě prosím).
Vaše celé tělo se stane jakoby mlhou. Nevěřil bych čemukoli z toho, až na to, že jsem se sám pokoušel zasáhnout Sokeho a to je to, co se pak stalo. Od té doby se držím tohoto feelingu.
Ve svém vlastním tréninku jsem objevil, že v okamžiku, kdy se vyhnete, přerušíte spojení a chytíte se do vašich snah se vyhnout. Uniknete tomu skrze hru. Hra vás osvobodí. Hatsumi Sensei to popisuje,
„Tohle je myšlenka svobody. Tohle je síla svobody. Tohle je schopnost svobody. Je to velmi rozsáhlé, je to velmi rozlehlé (宇宙 uchuu). Chcete stoupat do vesmíru.“
Plameny z vatry šlehají nad svatyni, posílají jiskřičky kolem 鳥居 torii a dále vzhůru mezi hvězdy. Shořel bych s nimi. Tam se naučím svobodě této vzdálenosti.
Michael GLENN
Source : https://bujinkansantamonica.blogspot.fr/2017/02/evade-without-evading-bujinkan.html