Mutô Dori nebo Mu To Dori
Mutô Dori nebo Mu To Dori
Arnaud Cousergue
Včerejší výuka v Ayase byla úžasná, Sensei měl velmi dobrou náladu a usmíval se od ucha k uchu po celou dobu.
Sensei předvedl tak mnoho variací, že musím připustit, že jsem měl potíže si něco zapamatovat. Pokusím se ale zde vysvětlit pár technických bodů, které si pamatuji. Protože jsem hodněkrát nebyl schopen provést techniku předváděnou včera, prosím, neberte tento post jako 伝承, denshô (přenos). Berte ho pouze jako zprávu, kterou vám přinesl 伝書鳩, denshobato (poštovní holub).
Sensei střídal taijutsu a Ken jutsu a předváděl jeden jediný princip: jak používat kûkan. Jak víme od 2003 a počátku Juppô Sesshô cyklu studia, Kûkan (prostor) leží mezi ukem a torim a také kolem nich obou a pohyby těla přenášené nohama přinášejí příležitosti akce.
Naštěstí několikrát řekl, že bylo správné nic si nepamatovat. Když jsem se rozhlédl kolem sebe, byl jsem rád, že jsem viděl, že nejsem jediný, kdo je úplně ztracený a řídím se jeho radami. Nepoužíváním síly (力じゃない, Chikara janai, žádná fyzická síla) nevytváříme tělesné protireakce obvykle se tvořící v ukeho těle. Proto jsme prakticky neviditelní a můžeme se volně pohybovat k protivníkovi, protože on nemůže zjistit, odkud přijde další útok. Uke nevnímá vaše pohyby, jako pro něj nebezpečné. Pokud se pohybujete takto měkce, uke vytváří napětí a ničí sám sebe v kûkan. Kûkan není prázdný, je v něm hustota. Sensei nás požádal jí použít k porážce protivníka. Rozšiřováním a zmenšováním prostoru, jako 水母, kurage (medůza), uke je ztracen a jeho reakce jsou vždy mimo tempo.
Sensei má pohyby, ze kterých vždy vycházíme 体, Tai (tělo). Říkal, že bychom neměli používat nohy nebo ruce, ale pouze celé tělo. Když si uke myslí, že nebezpečí přichází z nohou, ruce mu berou rovnováhu a naopak. Jinými slovy, vy jste vždycky „jin“ a když uke reaguje na „ten“ je poražen „chi“, pokud uke reaguje na „chi“ je poražen „ten“. Vy neděláte nic. Jak říká Tao te ting: “Nedělejte nic a nic nezůstane nedodělané“. Tím, že neukazujete záměr, ale vytváříte iluzi pohybu, uke bojuje sám se sebou. Minulou noc to vypadalo, že je uke sebevrah.
肘 hiji (lokty) hrály velkou roli v tomto polapení mysli ukeho. Ruce na úrovni loktů byly buď přitažené k tělu, nebo plně roztažené. Někdy ve stejně, někdy jedna u těla a jedna natažená. Sensei používal svou páteř a ramena k přesměrování ukeho těla během útoku. Pohybujíce se, Sensei vypadal jako bez kostí a jeho pohyby byly měkké a neagresivní, skoro ženské. Někdy vypadal, jako někdo, kdo ztratil rozum.
攫むじゃない, Tsukamu janai (neuchop) hrálo také velkou roli. Senseiovy ruce byly často otevřené a úchop nebyl možný. Akce byly přenášeny tělem, rukama, nohama, boky, páteří. Když neuchopíte ukeho, neinformujete ho o vašem záměru, není schopen uhodnout váš další pohyb, je ztracen v kûkan a cokoli udělá je špatně a mimo rytmus.
Činnost na 指, Yubi (prst), prsty nebo rukou byla nejdůležitějším během celé vyučovací hodiny. Sensei nedržel ukeho, ale nevyhnutelně ukeho prsty byly v pasti senseiovi dlaně, jemně, ale pevně.
Sensei také ukázal, jak přišpendlit ukeho pouze jedním prstem jemným tlakem na ukeho oko špičkou prstu. Měl jsem šanci (úmyslná chyba) si to zažít a překvapivě to okamžitě pozastaví všechny vaše reakce. Sensei zatlačil na mé oko jemně přes oční víčko chránící oko, nebylo to bolestivé a nebezpečné pro oko, ale i tak vás mozek donutí se ani nehnout. Jediná možnost je čekat, doufat, že nakonec budete mít obě oči. Cvičili jsme hodně kaeshi waza, kde Sensei útočil a používal ukeho bloky a úchopy, jako počáteční body pro protiakci. Jedním důležitým bodem, který nám vysvětlil, bylo okamžitě otevřít a roztáhnout prsty poté, co jste byli zachyceni ukem. Rozprostření prstů změní 梃, teko (páka) a vytvoří přirozené vyvedení z rovnováhy.
Také když přijímal útok nebo čelil blokování, Sensei použil párkrát nějaký divný druh hira ichimonji no kamae, rozšiřující a/nebo omezující prostor. Opět mi přichází na mysl obraz medúzy (kurage).
Také předvedl 陰陽, Inyô (hrát tvrdě a měkce): často v kontaktu s ukem, co bylo tvrdé se stalo měkkým a naopak. Tato alternativní napětí v Senseiově těle posílala špatné informace do ukeho těla, které přehnanými reakcemi ztrácelo rovnováhu a kontrolu, o které si myslelo, že nad Senseiem má. Byl jsem Senseiovým ukem a měl jsem šanci cítit a prožít to. Bylo to divné, jako by vaše tělo bylo opilé. Náhle objevíte, že je vaše tělo podpíráno pouze nicotou. Dodal k tomu, že to bylo jako žonglování s ukem. Střídáním tvrdosti a měkkosti je vaše tělo a mysl v pasti.
Ale to nejhorší přichází teď!
Všechny tyto body obsažené výše se děly dohromady v jednom okamžiku! Není se co divit, že jsme byli ztracení během této hodiny. On pak použil úplně stejné techniky s Ken. Pouze vzdálenost se změnila, ale tyto body byly aplikovány souvisle s Ken.
Zmiňoval se mnohokrát o svém pohybu, jako o “Mutô Dori”, dokonce i když oba, uke i tori, měli meč v rukou! Bylo to 無刀執り, mutô dori ve smyslu „žonglování“ s mečem kolem, bez zasažení ukeho. Meč držený mnoha rozdílnými způsoby (kata yubi, ryô yubi, ôya yubi, atd) jednoduše přistával měkce na ukeho těle vytvářejíc z ukeho strany pouze marnou protireakci. Poté díky jednoduchým krokovým pohybům mohl Sensei skončit ostřím na otevřených bodech ukeho těla. Stojím si opět za svým: všechny body rozebrané výše byly provedeny také s Ken.
V jednom bodu udeřil do ukeho zbraně plochou stranou Ken drženou v Ôya yubi a přidal druhou ruku pro zvýšení síly pro kontrolu. Shiraishi, který byl ukem, ztratil svou zbraň opakovaně. Plácnutí bylo prudké, ne násilné, ale silné.
Sensei mluvil také o 実戦の空間, Jissen no kûkan pro shrnutí pohybů během výuky. Tento způsob opravdového boje je založen na hustotě volného prostředí. Použitím toho, co nazýval 気の流れ, Ki no nagare, proudem energie (tzn. kurage-medůza) se dostane uke do pasti v dimenzi mimo jeho stupeň vnímání. Čas nadále neexistuje a váš prostor není rozhodně ukeho prostorem. Tím, že nemá čas ani prostor, ke kterému se může vztáhnout, uke exploduje sám sebou a nabídne své tělo k porážce.
Možná jsem to pochopil špatně, když Soke mluvil o 無刀執り, mutô dori a měl jsem to chápat jako 無人執り, mu to dori, nikdo není uchopen. Doufám, že některá z těchto vysvětlení vám pomůžou pochopit, že včerejší noc byla, jako být chycen v soumračné zóně. Ale nejvíce překvapivým bylo vidět Senseiův permanentní úsměv.
Moc se mi hodina líbila.
Jako poznámka stranou, Soke rozdělil pár ocenění během hodiny:
Má přítelkyně Betsy Lomax (USA) obdržela zlatou medaili Bujinkan a Gustavo Sanchez (Mexiko) obdržel Shingitai diplom.
Gratuluji oběma!
https://kumafr.wordpress.com/2013/03/20/muto-dori-or-mu-to-dori/